75 let od založení ZO Českého zahrádkářského svazu Holešov

Když jsem byla požádána paní Čablovou, zda bych nenapsala článek k tomuto výročí, myslela jsem si, přečteš si pár stránek Pamětní knihy spolku zahrádkářů v Holešově, založenou v roce 1950 a za hodinku máš hotovo.

Sedla jsem si večer ke kronice a kolem třetí ráno jsem zjistila, že nejsem ani v polovině. Po celém pokoji lístečky s poznámkami a hlavně udivená, kolik toho za ta léta členové odvedli v organizaci výstav, setkávání, zájezdů, práce pro mladé začínající zahrádkáře i při výstavbě Domu zahrádkářů atp.

Pokusím se udělat takový výtah z těch 75 let.

První zmínka o zahrádkářství v Holešově pochází již z roku 1884!!! V tomto roce byl založen Okresní hospodářský spolek – zaměřený na zemědělství a ovocnářství. V červnu 1946 byla v Holešově zřízena pobočka Svazu zahrádkářů, která měla 15 členů. Prvním předsedou se stal pan učitel Vincenc Krejcárek. Když byl posléze založen Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů, byly do něj začleněny i pobočky Svazu zahrádkářů. Ačkoliv byl Spolek zahrádkářů Holešov zapsán u Svazu zahrádkářů v Praze již 18.6. 1946, byl uznán administrativně až v roce 1948. V tomto roce byl nově zvolen předsedou svazu pan Vladimír Pecha.

V dalších letech se činnost opravdu hekticky rozvíjela. Budovaly se zahrádkářské osady, klubovny, moštárny. Na počátku 80let minulého století se začal budovat areál na Dlažánkách a to hlavně prací členů- zahrádkářů. V roce 1961 měl svaz již 272 členů a byla založena provozovna moštárny a sušička ovoce a varna povidel. Ve vedení je jako předseda pan Zaoral Emil.

Z kroniky jsem se dozvěděla, že např. v roce 1964 bylo pro členy zajištěno 1200 kg cereritu, 70 sudů, 2600 zeleninových semen, 106 sazenic vinné révy a další. Ovšem ovocných stromků bylo nedostatek, protože školky zásobovaly přednostně soc. sektor a také velkou vídeňskou výstavu. I s takovými starostmi se tehdejší vedení zahrádkářů muselo „poprat“.

Činnost Svazu zahrádkářů byla a doposud je, opravdu neskutečně rozsáhlá. Nejen zajišťování sazenic a potřeb zahrádkářských pro členy. Např. v roce 1977 v rámci „týdne úcty ke stáří“, proběhla beseda s nejstaršími členy organizace. Zavzpomínali na začátky činnosti, úspěchy i těžkosti.

A pokračuji: např. v roce 1981 měla organizace 616 členů. Výbor s tehdejším předsedou p. Galatíkem se schází co 14 dní a věnoval této činnosti 1156 hodin! To jen tak pro zajímavost, kolik času musely předchozí, stávající a určitě i budoucí výbory věnovat své činnosti, aby vše klapalo. Také pokračuje /v roce 1980 započata/, výstavba nové provozovny na Dlažánkách. Členové zde odpracovali 1912 brigádnických hodin. Avšak již v roce 1982 je v kronice poznámka, že účast na brigádách je čím dál nižší. V roce 1983 je však stavba ukončena a byl ji dán název „ Dům zahrádkářů“.

Přeskočím pár let a jsem v roce 1995. V září byla zrušena výstava ovoce a zeleniny. Kvůli krupobití z předchozího roku, je absolutní nedostatek těchto komponentů. Spojovacím článkem mezi výborem a členy je Zpravodaj, kde jsou uvedeny veškeré informace o činnosti a akcích ZO. K dispozici je odborná knihovna, která čítá v té době 342 kusů knih i odborné časopisy.

A přehoupneme se do třetího tisíciletí. V roce 2000 je předsedou pan Galeta Ladislav. V kronice je konstatováno, že výborová účast se pořád zlepšuje. Členů je 188. Je zajímavé, že ačkoliv se členská základna zmenšila /rok 1981 - 616 členů/, činnost je pořád velmi obsáhlá. Také jsem získala informaci od paní Čablové proč byla tak velká členská základna právě v roce 1981. Kdo chtěl do pálenice pálit, musel být členem Zahrádkářského svazu. Tak to jen pro osvětlení té velké členské základny.

V rámci ZO pracují 3 zahrádkáře osady. Bohužel také vypršela 10 letá lhůta od roku 1991 k trvalému užívání pozemků osady Žopská I. a II. Svaz musel zažádat o prodej státní půdy k Pozemkovému fondu. Ano i takového problémy musel výbor řešit.

A jsme v roce 2010. Je to vlastně poslední zápis v kronice. Bohužel začíná smutně. Stávající předseda pan Vyňuchal Ladislav opouští nečekaně tento svět přímo na schůzi členské základny. Pevně věřím, že on i další členové Svazu zahrádkářů, kteří již nejsou mezi námi, si užívají v té nekonečné nebeské zahradě. Tam jim Sv. Petr – patron počasí, zajišťuje ten nejlepší déšť či sluníčko, žádné kroupy a vše jim roste k jejich potěše.

Počet členů je 106 a zastupující předseda je stále paní Vlasta Čablová.

A co na konec? V tomto výročním roce 2023 je členů 98 a Svaz zahrádkářů má ve vlastnictví již jen jednu osadu s 8. nájemci a to Za rybníčkem. Předsedou je paní Vlasta Čablová.

S tímto shrnutím 75 let činnosti ZO Českého zahrádkářského svazu Holešov, bych se rozloučila myšlenkou pana Galetky Ladislava, který byl předsedou v roce 1999.

„ Význam zahrádkaření pro společnost? Zahrádky a sady vytvářejí plynulý přechod lidských obydlí do volné přírody. A tam, kde parkové plochy chybí, představují ideální vegetační infrastrukturu. Jsou také prostředkem pro rozvíjení životního stylu a významným faktorem v procesu samočištění ovzduší ve městech.“

A já jen dodám svou myšlenku: „kdo miluje zahrádku, práci a pečování o ni, prodlužuje si život!“

Mnoho úspěšné práce i v budoucích letech v ZO Českého zahrádkářského svazu Holešov členům i výboru přeje

Stáňa Nováková