Zeleným hnojením rozumíme výsev rostlin, od kterých očekáváme pozitivní účinek na zahradní půdu. Postoj zahradnické společnosti k těmto pomocníkům se za poslední roky značně změnil a je jen na vás, jaký postup zvolíte zvláště při jejich zapracování do půdy. Můžete je vysévat jako předplodinu, meziplodinu, jako podsev pod zeleninou, která to umožňuje nebo na podzim jako plodinu po sklizni.

Zelené hnojení není v českém prostředí žádnou novinkou, však se s ním můžete setkat i na velkoplošné zemědělské půdě, kde zemědělci na poslední chvíli zachraňují ztracenou úrodnost a degradovanou zemědělskou půdu právě zeleným hnojením. Tyto praktické rostlinky ovšem mohou s úrodností unavené a vyčerpané půdy pomoci i na vaší zahradě.

Dobrým pomocníkem budou některé druhy bylinek, rostliny z čeledi bobovitých, které navíc doplní do půdy i dusík díky bakteriím na kořenových hlízkách nebo třeba zbytky některých druhů zeleniny.

Rozhodně se nebojte, že budete muset osivo kupovat po velkých baleních o hmotnosti nad dvacet kilogramů. Výrobci osiva se totiž během let zaměřili i na drobné zahrádkáře, takže osivo seženete třeba i v balení po 200 gramech.

Proč je zelené hnojení tak účinné

Mnozí si výhody zeleného hnojení spojují pouze s tím, že zarytá hmota doplní do půdy živiny. To je samozřejmě pravda, ale jedná se spíše o druhotný význam. Tyto rostliny totiž působí pozitivně na celý půdní systém, nejsou tedy výhodné jen pro nás jako pro pěstitele, kteří potřebují výživu pro vysazenou zeleninu.

Organická hmota, kterou reprezentuje právě zelené hnojení, v půdě totiž představuje hlavně zdroj obživy pro půdní mikroorganismy. Ty by z půdy chudé na tyto látky postupně zmizely.

Zelenou hmotu rozkládají na anorganické sloučeniny, které jsou již přijatelné pro rostliny. Půda bohatá na organické látky má mnohem kvalitnější strukturu a doslova to v ní žije. Je lépe propustná pro vodu i vzduch, takže se v ní rostlinám i mnohem lépe roste.

Ovšem tím výhody zeleného hnojení nekončí. Výsevy těchto užitečných rostlin se používají také na plošné pokrytí půdy, která tím pádem není náchylná na zaplevelení, zvyšují odolnost půdy proti větrné a vodní erozi a navíc svými listy pokrývají půdu, takže se z ní tolik neodpařuje voda.

Přátelské bakterie na kořenech

Ideálními rostlinami nejen pro zelené hnojení jsou zástupci rodu bobovitých (Fabaceae). Tyto rostliny obsahují na svých kořenech bakterie rodu Rhizobium. Jejich kořeny navíc prorůstají do značné hloubky, takže jsou schopny čerpat živiny i z míst, do kterých kořeny jiných čeledí rostlin prostě nedosáhnou.

Užitečné hlízkové bakterie žijí v hlízkách na kořenech a jejich jedinečná funkce spočívá v tom, že mají schopnost fixace vzdušného dusíku a následně ho dovedou přeměnit na dusičnany a amoniak, které jsou lehce přijatelné kořeny. Mezi bakteriemi a rostlinami nastává výhodný vztah, který se označuje jako symbióza.

Pěstování bobovitých plodin zvyšuje obsah dusíku v půdě, ta se pak stává úrodnější. Z běžně pěstovaných bobovitých je možné jmenovat například jetel, hrách, hrachor, vikev, lupinu, bob, dětel, fazol, štírovník a plno dalších druhů, které lze použít i jako zelené hnojení. Kromě toho, že tyto druhy doplňují důležitý dusík do půdy, plní svou užitečnou funkci i během květu, kdy jsou hojně navštěvovány opylovači. 

Rostliny vhodné pro zelené hnojení

Druh rostliny - Charakteristika

• řepka ozimá a jarní - vytváří velké množství organické hmoty, rychlý růst
• svazenka vratičolistá - rychlý vývoj během 6 týdnů, květy poskytují pastvu pro včely
• hořčice bílá - velké množství organické hmoty
• vikev setá - díky vydatnému růstu potlačuje vývoj plevelů
• jetel plazivý - obohacuje půdu o dusík, během květu láká opylovače
• špenát setý - husté prokořenění půdy, zabraňuje erozi
• pohanka tatarská - zabraňuje růstu plevelů, během květu pastva pro včely
• měsíček lékařský - likviduje háďátka v půdě, silně prokořeňuje půdu
• vojtěška setá - obohacuje půdu do značné hloubky o užitečný dusík
• směs hrachu setého a bobu polního - zdroj dusíku, vytváří drobtovitou strukturu půdy