Papriky patří k nejoblíbenější zelenině. Křehké rajčinové, sladké kapie, pálivé chilli… chutě jsou stejně rozmanité, jako barvy a tvary. Vlastní plody nejen že chutnají nejlépe, ale vyplatí se i finančně. Zvláště pokud si sazeničky vypěstujete již od semínek.

Papriky mají dlouhou vegetační dobu. Semena je proto vhodné vysévat již v únoru, do lehkého substrátu. Klíčící rostlinky potřebují dostatek tepla (nad 22 °C) a světla. Ideální je okenní parapet orientovaný na jih či východ, světlo by neměla ubírat ani záclona. Klíčení urychlíte máčením semen. Až se vytvoří dva pravé lístky, rostlinky přepichujeme do samostatných květináčků či kelímků.

Papriky na venkovních záhonech

TIP: JAMKY PRO VÝSADBU BY MĚLY BÝT DOSTATEČNĚ HLUBOKÉ, ABY PAPRIKY DOBŘE ZAKOŘENILY!

Na záhony se sazeničky paprik vysazují až v druhé polovině května, kdy nehrozí přízemní mrazíky.
Vyberte jim co nejvýhřevnější polohu chráněnou před větrem, ideálně u jižně orientované zdi.
Alespoň 3 týdny před výsadbou je připravený záhon vhodné přikrýt černou mulčovací fólii, která napomůže prohřátí půdy. Na záhoně ji můžete nechat i dále, a sazenice vsadit do otvorů v ní vystřižených. Bude udržovat teplo a bránit v růstu plevelům. Použít můžete i další mulčovací materiály.
 

Čím více tepla rostlinkám dopřejete, tím lépe budou prospívat. Zpočátku se vyplatí překrýt je lehkou, bílou netkanou textilií, což je nejjednodušší řešení, nebo nad ně umístit fóliový kryt či skleněné zvony.
Většinu odrůd paprik lze pěstovat i na terase či balkóně, v nádobách o průměru alespoň 25 cm a dostatečně hlubokých.
Papriky se vysazují v rozestupech kolem 40-60 cm, podle vzrůstnosti odrůdy.
Do každé jamky přidejte lopatku kompostu, a zpola zasypanou sazenic důkladně prolijte. Pak teprve navršte zbytek zeminy.

Pěstování paprik ve skleníku

TIP: PRO LEPŠÍ OPYLENÍ JE DOBRÉ KVETOUCÍMI ROSTLINAMI OBČAS ZATŘÁST, NEBO PYL PŘENÁŠET ŠTĚTEČKEM Z KVĚTU NA KVĚT.

Teplé skleníkové klima paprikám svědčí a plodů se zde dočkáte dříve. Poslouží i fóliovník, nebo jednotlivé fóliové kryty. Papriky jsou zde chráněny před deštěm a proto je nenapadají houbové choroby. Objevit se ale mohou svilušky.

První pomocí proti nim je orosení rostlin, zvýšení vzdušné vlhkosti.
Z postřiků jsou nejvhodnější zdravotně nezávadné přípravky na bázi řepkového oleje a lecitinu, které škůdcům zalepí dýchací otvory.
Účinná, zdravotně nezávadná a k životnímu prostředí ohleduplná je také biologická ochrana, aplikace dravého roztoče Phytoseilus persimilis, který je vhodný speciálně pro biologickou ochranu skleníků.

Žíznivé a hladové rostliny

Papriky je třeba pravidelně zalévat tak, aby byl substrát stále mírně vlhký (nikoli přemokřený). Zvláště když se tvoří plody, potřebuje rostlina opravdu dostatek vláhy, aby byly velké a šťavnaté a nezasychaly jim špičky. (Papriky začnou nasazovat plody, až když se teplot vyšplhá nad 18 °C.) Papriky ve skleníku či pěstované v nádobách je nejlepší zalévat denně.

K bohaté úrodě napomůže i výživná půda a pravidelné přihnojování. Postačí trocha vyzrálého kompostu, při nasazování plodů je vhodné hnojivo s vyšším obsahem draslíku, jež podporuje vyzrávání kvalitních plodů. Naopak nevhodná jsou dusíkatá hnojiva, která zbytečně podporují tvorbu listů.

Tíha úrody si žádá oporu

Papriky, s výjimkou keříkovitých malých odrůd, potřebují oporu. Plody, zvláště masité, rajčinové, jsou značně těžké a rostliny by se pod jejich tíhou mohly zlomit. Vyvázáni k opoře dále plody drží výše nad zemí, což je dobrou prevencí hniloby i ožírání slimáky. Zrovna tak listy vytvoří vzdušnější strukturu a rostliny jsou méně náchylné k houbovým onemocněním.

Lahodná sklizeň

Plody je třeba odřezávat ostrým nožem, nebo odstřihnout nůžkami, jinak může dojít k poškození celých výhonů. Zvláště ve skleníku se vyplatí dezinfikovat řeznou plochu v roztoku hypermanganu, pro prevenci přenosu různých onemocnění z rostliny na rostlinu.
Papriky nechejte dobře vyzrát, ale neponechávejte je na rostlině zbytečně dlouho – brzdily by dozrávání i nasazování plodů dalších.

Užitečné tipy pro výsev

Použít můžeme lehký substrát pro množení a výsevy, nebo si substrát ze zahradní zeminy, písku, prosátého kompostu a případě perlitu připravit. Substrát můžeme zbavit zárodků plísní a semen plevelů sterilizací - půl hodiny při teplotě 200 °C nebo 15 minut při plném výkonu v mikrovlnné troubě. Lehoučký perlit je vhodný i samotný, ihned po vzejití však musíme semenáčky přihnojovat.
Dostatek světla budou mít sazeničky těsně u jižně či východně orientovaného okna bez záclony, ideální je přisvědcování zářivkou či výbojkou s denním spektrem. Výbojka produkuje rovněž hodně tepla, čehož můžeme u teplomilných rostlin využít.

Papriky a mochyně klíčí nejlépe při teplotě nad 22 °C, rajčata a lilky si žádají alespoň 20 °C. Pokud nemáme v pokoji dostatečně vysokou a stálou teplotu, lze semínkům zespodu přitopit například elektrickou dečkou. (Případně můžeme speciálními kabely vytápět parapet ve skleníku).
Vzcházející semínka opatrně rosíme rozprašovačem, ideální je v teple odstátá měkká voda. Jednou za týden je můžete spolu se zálivkou přihnojit slabým roztokem hnojiva. Zatímco na zahradě je s ohledem na zdraví půdy lepší hnojit organicky, při předpěstování v květináčích se dobře uplatní i hnojiva minerální. Některá jsou určena přímo k nastartování růstu.
Výsevy přikryjeme perforovaným průsvitným poklopem nebo fólií, aby měly příjemné mikroklima. Vzcházející semenáčky vlhký a teplý vzduch ocení, ale je třeba i mírně větrat a dopřát jim čerstvý vzduch, aby je nenapadly houbové choroby. Jak porostou, budeme je otužovat stále více. Až vytvoří první pár pravých, neděložních lístků, budou připravené na přesazení.

Proč sazeničky za oknem mnohdy trpí, jsou slabé a vytáhlé?

Teplo našich pokojů klíčícím semínkům svědčí. Ale rostoucím sazenicím na okenních parapetech už tak dobře nebývá. Sadba, kterou je třeba předpěstovávat již v únoru, doplácí na krátké zimní dny.

Jak si předpěstovat zdravé, silné sazenice? Mnoho nadšených pěstitelů má k dispozici pouze okenní parapet. V teplém pokoji však není snadné dodržet hned dvě ze tří základních podmínek pro zdravý vývoj sadby. Jsou jimi dostatek světla, přiměřené teplo a závlaha. Sklo obvykle dvojitých oken zadržuje podstatný podíl ultrafialového záření, slunce příliš pozdě vychází a brzo zapadá, mnohdy je pod mrakem a tím pádem světla ještě méně. Jeho nedostatkem proto trpí i sazenice u jižně či východně orientovaného okna. Řešením je umělé přisvědcování, alespoň v únoru a po část března.

Vytopený pokoj sazenicím nesvědčí.

Velmi důležitá je i teplota, a neplatí, že čím vyšší, tím lépe. Teplo nad 20 °C vyžadují pouze klíčící semena, aby se probudila k životu rychleji. U rostoucích sazenic je mnohem vhodnější rozmezí od 16 do 18 °C. Pěstujeme-li je v příliš teplém prostředí, například na parapetu nad ústředním topením, budou rostliny nedostatkem světla trpět tím více. Navíc nižší teplota brzdí příliš rychlý růst do výšky a vytahování sazeniček a podporuje jejich zesílení.

Jakou odrůdu paprik vybrat?

Paprik je ohromné množství. Některé jsou určeny do skleníků a foliovníků pro rychlení – ty si nevybírejte, pokud budete papriky pěstovat venku. K tomu jsou vhodnější odrůdy polní. Všímejte si budoucí velikosti rostliny. Některé odrůdy rostou do výše a zaberou hodně místa. Jiné, například třešňové chilli papričky, můžete pěstovat i v truhlíku. V každé skupině najdete množství tvarů, barev i chutí od sladkých do nejpálivějších, jen je vyzkoušet. Mezi méně náročné a plodné odrůdy, po léta oblíbené a vhodné i k nakládání, patří například beraní rohy. Náročnější jsou kapie a rajčinové čili zeleninové papriky, výtečné do salátů.

Pokud si přejete semínka ze zralých paprik příští rok zasít a vytvořit tak dokonalý domácí koloběh, vybírejte odrůdy, které nejsou označeny F1. Tato zkratka znamená „první filiální generace hybridu“, křížence, který má sice po obou rodičích zajímavé vlastnosti (výnos, barvu apod.), ale v další generaci už tyto kvality zachované být nemusí.

Teplomilná semínka

Semena vysejte do lehkého substrátu. Můžete využít sadbovače a semínka do nich vkládat po jednom, nebo je s dostatečnými rozestupy vysít do misek či truhlíků.
Klíčícím rostlinkám je třeba poskytnout dostatek tepla (nad 22 °C) a světla.
Ideální je okenní parapet orientovaný na jih či východ, světlo by neměla ubírat ani záclona.
Dokonalé podmínky jim poskytne zářivka s denním spektrem.
Klíčení urychlíte máčením semen.  
Teprve až poté, co se vytvoří dva pravé (neděložní) lístky, rostlinky přesaďte do samostatných květináčků či kelímků. Snažte se je co nejméně poškodit, nejlépe se vyzvedávají obyčejnou vidličkou.

Zdroj: Vypěstujte si papriky od semínka | iReceptář.cz (ireceptar.cz)