Příprava pozemku

Není vhodné na jednom pozemku pěstovat česnek opakovaně každý rok. Hrozí nejen únava půdy a postupné snížení výnosů, ale především zamoření půdy chorobami a škůdci. Optimální odstup mezi pěstováním česneku na stejném pozemku je 4 roky. Pozemek pro česnek by neměl být přemokřený a měl by být na slunném místě. Lze jej úspěšně pěstovat jak na písčitých, tak i na těžkých půdách. Jestliže se rozhodneme česnek vysadit na pozemek, kde byla předtím louka nebo trávník, je zapotřebí provést orbu už 4 měsíce před výsadbou česneku. Pokud se na louce vyskytují těžko zničitelné vytrvalé plevele jako pýr, pcháč nebo kopřivy, je vhodné před orbou pozemek postříkat totálním herbicidem. Česnek nemá rád přímé hnojení čerstvým hnojem, zároveň je však poměrně náročný na obsah živin v půdě, proto se řadí do druhé tratě. Před výsadbou lze na pozemek aplikovat rozleželý hnůj za předpokladu, že bude dobře rovnoměrně promísen s ornicí. Dále je možné hnojit kompostem, močůvkou nebo použít zelené hnojení. Z průmyslových hnojiv je možné použít kombinovaná hnojiva s obsahem síry. Česnek nemá rád chlór, proto je zapotřebí vybírat hnojiva s jeho nízkým obsahem. Přednost mají hnojiva s draslíkem ve formě síranu draselného (síru potřebuje česnek pro tvorbu silic). Doporučit tedy můžeme Cererit, naopak méně vhodné je NPK, které obsahuje draslík ve formě chloridu draselného.

Výběr odrůd

V nabídce na trhu jsou odrůdy velmi rané, polorané i pozdní. Nejranější odrůdou v českém sortimentu je Bjetin, která se sklízí už začátkem července. Z nepaličáků je to pak odrůda Anton, která se sklízí jen o pár dní později než Bjetin. Naopak nejpozdnější jsou odrůdy Benátčan, Japo II a Mirka, které se sklízí až koncem července nebo začátkem srpna. Paličáky vytvářejí květní stvol zakončený palicí, což je květenství vytvořené ze sterilních kvítků a pacibulek, nepaličáky stvol nemají. Vyšší pracnost při pěstování paličáků je dána nutností ručně tyto palice během pěstování odstraňovat a větší námahou při odřezávání tvrdé natě při posklizňovém zpracování. Paličáky není možné nebo jen velmi obtížné vázat do věnců. Obecně platí, že nepaličáky tvoří více stroužků a mají lepší skladovatelnost než paličáky. Samozřejmě jsou tu odrůdové rozdíly. Všechny odrůdy paličáku jsou ozimé, výjimkou je odrůda Mirka, která je určena pro podzimní i jarní výsadbu. Mezi nepaličáky jsou odrůdy jak ozimé (Lukan, Anton, Záhorský II) – skupina raných širokolistých nepaličáků, tak jarní (Japo II, Benátčan) – skupina pozdních úzkolistých nepaličáků, které lze vysazovat jak na podzim, tak i na jaře. Do poloh s nadmořskou výškou nad 400 m. n. m. jsou z nepaličáků vhodné odrůdy Japo II a Benátčan, z paličáků lze v těchto oblastech spolehlivě pěstovat odrůdu Bjetin. Česnek obecně nemá rád vysokou hladinu spodní vody (cca 30 cm pod povrchem). Tyto podmínky nejlépe snáší odrůda Vekan a Lukan.

Sadbový materiál

Při výsadbě je možné použít stroužky všech velikostí. V dobrých podmínkách mohou i z malých stroužků narůst cibule srovnatelné velikosti s cibulemi rostlin ze stroužků velkých. V sušších oblastech je lepší používat stroužky větší, které mají rychlejší start a rostlina tak může na jaře lépe využít zásoby zimní vláhy. Před výsadbou je zapotřebí cibule rozdružit na stroužky. Při této činnosti může docházet k odstranění krycí šupiny stroužku (oloupání stroužku), což však není na závadu. I oloupané stroužky je možné bez problémů vysazovat. Úmyslné loupání stroužků před výsadbou nemá žádný smysl. Z přípravkům moření sadby doporučujeme Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti velmi rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje tzv. vyšeptávání česneku. V případě moření Sulkou doporučujeme sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky (250 ml na 5 l vody). Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) oschnout. Takto připravená sadba se následně uskladní na suchém větraném místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Roztok sulky nelze používat opakovaně. Dále doporučujeme před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do vlažné vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.

Výsadba

Ozimé odrůdy by se měly sázet co nejpozději, tj. koncem listopadu nebo v prosinci v závislosti na počasí a na poloze pěstitelského pozemku. Teplota půdy by v době výsadby měla trvale klesnout pod 9 °C. Je to především kvůli prevenci proti fuzáriu, které při této teplotě není v půdě aktivní. Jarní odrůdy lze vysazovat od podzimu až do jara. Z podzimní výsadby však obvykle bývá vyšší výnos, aniž by byla snížena skladovatelnost sklizeného česneku. Prevencí proti napadení houbomilkou je výsadba až začátkem března. Pozdější výsadba už může negativně ovlivnit výnos. Pro jarní výsadbu jsou vhodné odrůdy Japo II, Benátčan, Matin a Mirka. Jestliže jsou na jaře vysazeny ozimé odrůdy, většinou je nutné počítat s opožděnou sklizní, u paličáků navíc často dochází k tomu, že se vytvoří pouze nedělená (jednostroužková) cibule s horší skladovatelností. Není ani výjimkou, že ozimé paličáky po jarní výsadbě vůbec nevytvoří květní stvol. Vzdálenost řádků se volí podle způsobu následného obdělávání tak, aby mohl pozemek udržován v bezplevelném stavu a aby mohl být prostor mezi řádky snadno v případě potřeby prokypřován. Obvykle se volí vzdálenost 25–50 (ale i 60) cm. Vzdálenost rostlin mezi řádky postačí 8–15 cm v závislosti na odrůdě a zvolené vzdálenosti řádků. Stroužek by měl být zasazen dostatečně hluboko. Ideálně by měla zůstat nad zasazeným stroužkem 6–10cm vrstva půdy. Čím je česnek vysazen hlouběji, tím je během následné vegetace méně rostlina stresována výkyvy teplot a vlhkosti. Při volbě hloubky výsadby se však musí brát v úvahu způsob dobývání rostlin ze země při sklizni.

Práce během vegetace

Houbomilka je moucha, která v předjaří nalétává na pozemek s česnekem, kde klade vajíčka nejen ke vzešlému česneku, ale i k rostlinám dosud nevyrašeným. Larvy houbomilky následně rostliny poškozují. Velmi spolehlivou ochranou česneku proti houbomilce je přikrytí pozemku bílou netkanou textilií ještě před náletem této mouchy, nejlépe už v průběhu zimy. Z chemických přípravků lze proti houbomilce použít Karate Zeon 5 CS (0,6 l/ha, 0,1 %), Reldan 22 (1,2 l/ha, 0,2 %). Tyto přípravky se poprvé aplikují ihned, jakmile teplota vzduchu dosáhne po tři dny 10 stupňů Celsia (většinou v březnu), podruhé za 14 dní po prvním ošetření.

Prostor mezi řádky se udržuje v bezplevelném stavu pomocí plečky, odplevelování řádků se pak provádí ručně. Z herbicidů se dá do česneku použít např. Stomp 330 EC. Je však nutné brát v úvahu, že herbicidy snižují výnosy česneku.

Žloutnoucí špičky nejstarších listů česneku poukazují na nedostatečný příjem dusíku. Jestliže je půda chudá na dusík, lze porost přihnojit ve třech dávkách ledkem vápenatým (15,5 % N) v množství 100 kg/ha (10 g/m2). Žloutnutí špiček však nemusí znamenat, že dusík v půdě není, často se stává, že jej jen není schopna rostlina přijímat. To je způsobeno např. velkými výkyvy teplot, nedostatkem nebo nadbytkem vody, příliš nízkými nebo vysokými teplotami. Pak pomůže přihnojení na list. K tomuto účelu je vhodný 5% roztok rozpuštěné granulované močoviny nebo i obyčejný Kristalon. Hnojení na list je nutné provádět vždy večer, na světle totiž aplikovaný dusík uniká do vzduchu.

Potřebu vody u česneku přirovnáváme k potřebě vody kořenové zeleniny, jako je mrkev či petržel. Zvýšenou potřebu vody má pak česnek v období od poloviny května do začátku června. Za nedostatku vody v půdě je vhodné zavlažování.

Sklizeň, sušení a skladování česneku

Termín sklizně je dán především odrůdou a aktuálními podmínkami v daném roce. Předčasná sklizeň může způsobit problémy při sušení, naopak při opožděné sklizni se cibule v zemi začnou rozevírat a sklizený česnek je špatně prodejný. Výjimkou je paličák Slavin a nepaličáky Benátčan a Japo II, které mírně opožděnou sklizeň snášejí obstojně. Paličáky se sklízejí v době, kdy mají ještě 5 dužnatých listů (mohou být i žluté, ale dužnaté, nikoliv suché). Počet dužnatých listů totiž přímo souvisí s počtem dužnatých suknic cibule. Je také možné nechat několik rostlin neodhlávkovaných a řídit se podle tvaru květního stvolu. Ten totiž nejprve roste vzpřímeně, poté se zakroutí a v době dozrávání česneku se opět vzpřímí. V době, kdy je stvol znovu vzpřímený (není úplně vzpřímený, zůstává mírně šikmo), je čas ideální pro sklizeň. Nepaličáky se sklízejí v době, kdy nať česneku ze zhruba poloviny rostlin lehne na zem. Přibližný termín sklizně uvádíme u popisu jednotlivých odrůd, ovšem termín sklizně se může každý rok mírně lišit podle průběhu počasí v daném roce v dané lokalitě.

Ideální je sušení česneku i s natí, kdy se celé rostliny zavěsí na zastíněném dobře větraném místě, např. v kůlně nebo na půdě. Česnek lze sušit i bez natě v tenké vrstvě v bednách nebo na dřevěné či hliněné podlaze. Vhodné jsou i různé druhy roštů. Důležité je především dobré proudění vzduchu. Nesmí se sušit česnek těsně pod hřebenem střechy, kde by v horkých letních dnech mohlo dojít k jeho uvaření.

Místo skladování česneku by mělo být hodně vzdušné – nejlépe v průvanu. Škodí mu příliš vysoká teplota, přímé sluneční záření, naopak mu neublíží mírný mráz.